František Hlavica (23.1.1885 ve Vsetíně – 16.7.1952 tamtéž) malíř. Studoval na Odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, poté na Akademii výtvarného umění v Praze u prof. Schwaigera(1907). Během první světové války maloval i na frontě, po válce se usadil v Brně, kde se svými bratry Emilem a Rudolfem patřil k předním osobnostem kulturního Brna své doby. Roku 1928 byl jmenován profesorem kreslení Vysokého učení technického v Brně, 1938 děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství. Věnoval se olejům, pastelům, temperám i akvarelům. Navrhoval výpravy k operám. Portrétoval osobnosti kulturního a splečenského života. V roce 1931 si postavil v rodném kraji chatu na Kohútce, kde maloval. Vzávěru života žil na Vsetíně. Člen klubu výtvarných umělců Aleš v Brně, s nimiž vystavoval v Brně, na Vsetíně, ve Valašském Meziříčí, Prostějově. Zúčastnil se Zlínských salónů. Velkou samostatnou výstavu měl 1940 v Praze na Pražském hradě, 1948 ve Slovanském domě v Praze. Akvarel na papíře, výřez pasparty 23 x 14 cm. Vpravo dole signatura. Rám se sklem 39 x 28,5 cm.
